Je libo šroubek?

„Dobrou práci poznáte podle toho, jak je udělaná tam, kde není vidět“

Je libo šroubek?

Už mi nedali najíst, a také abych nepil, za chvíli prý že pojedu. Měl jsem sice jiné plány, ale tohle jsem už nemohl odsouvat.

Rozřízli mě jako hada kvůli transligamentózní dekompresi L3, L4 a L5 a MonoPoly PA L2-L5. Na spondylochirurgii ve Fakultní nemocnici Motol mi do zad zamontovali osm šroubů a dvě vzpěry. Prý se s tím nimrali tři hodiny, dali si záležet. Když jsem se probral, nemohl jsem to posoudit. Bolelo to jak čert, jedněmi trubkami mi z těla něco odtékalo, jinými přitékalo, hnout se ani nápad.

Alespoň jsem pozoroval cvrkot na oddělení. Podle vizity, podávání prášků, infuzí i personálu, který nám každý den myl podlahy a utíral v přesně stanovený čas neexistující prach, se daly řídit hodinky. Po třech dnech jsem začal chodit, šestý den jsem šel domů. Za těch šest dnů pobytu v nemocnici jsem včetně operace zaplatil 600 korun. Za stovku denně se o mě 24 hodin starali vysokoškolští profesoři a lékaři, středoškolské sestřičky, třikrát denně jsem dostal najíst, každý den nám měnili ložní prádlo a povlečení. Tuhle sazbu teď snížili na 60 korun, jedna partaj, která se chystá vyhrát volby, hodlá zrušit i tenhle poplatek, za který si v hospodě koupíte dvě plzně. Rozumíte tomu?
Měsíc jsem nesměl sedět, po měsíci jsem mohl začít chodit s berlemi, za dva měsíce bez berlí. Teď jsou to měsíce čtyři a já mám najeto tisíc kilometrů na kole. Díky, pane profesore Štulíku, tohle se vám povedlo. Každému to mohu doporučit. Tím spíš, že po volbách to bude už úplně zadarmo…