Cesta k Favoritu

Vývoj Favoritu musel začít na všech frontách současně a postupovat souběžně. Jednalo se spíše o dny než o týdny, s ohledem na termíny se muselo pracovat na tzv. první dobrou. Mimořádně důležité bylo zařazení vývoje vozu do kategorie státního úkolu. V tehdejším hospodářském systému byl za běžných okolností finální výrobce vůči subdodavatelům v pozici spíše prosebníka. V režimu státního úkolu museli být výrobci příslušenství finalistovi takříkajíc k ruce. Nebylo to tak jednoduché a objektivně nutno říct, že technologická úroveň kooperujících podniků byla mnohdy na podstatně nižší úrovni, než na jaké byla automobilka. Proto se investice vyčleněné na příští škodovku částečně rozdělily také mezi některé podniky, aby byly schopné dodávat potřebné díly. Pro automobilku to znamenalo další hledání kompromisů. Dovoz ze zahraničí, především ze Západu, připadal v úvahu jen v krajní nouzi.